Srovnávač Pojistek - Srovnání pojištění zdarma a nezávazně

Pojmy

A | B | Č | D | H | I | K | L | M | N | O | P | R | S | Š | T | V | Z

Akceptace

je obecně přijetí určitého návrhu. V právu obvykle označuje přijetí návrhu na uzavření smlouvy, specificky se však tento pojem používá při přijetí směnky cizí. Přijetí návrhu smlouvy je upraveno v § 43c–44 občanského zákoníku. Jde o projev akceptantovy vůle, který musí být učiněn podle navrhovatelovy oferty včas a který mu musí být doručen. Akceptace nemusí být výslovná, vždy však z ní musí být patrný souhlas s obsahem smlouvy (např. poskytnutím požadovaného plnění). Nesmí nicméně obsahovat jakékoli dodatky, výhrady či jiné změny obsahu navrhované smlouvy, v takovém případě je smlouva odmítnuta a vůči původnímu navrhovateli jde o nový návrh na uzavření pozměněné smlouvy. Odvolat přijetí návrhu je možné jedině tak, že dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. Pokud není odvoláno, je v okamžiku, kdy přijetí návrhu oferentovi dojde, smlouva uzavřena.

Asistenční služby

zajišťují v případě vzniku pojistné události rychlou pomoc a veškerý asistenční servis v České republice i v zahraničí. Asistenční služby platí i v případě že pojistník způsobí škodu na majetku nebo zraní cizí. Asistenční služba v zahraničí vyhledá nejbližší zdravotnické zařízení a zajistí ošetření včetně převozu do lépe vybaveného zařízení. V případě, že pojistník nemá dostatečné jazykové znalosti, pojišťovna mu zajistí tlumočníka. Mezi základní asistenční služby patří:

• Příjezd asistenčního vozidla
• Oprava vozidla
• Úhrada práce mechanika
• Odtažení vozidla
• Vyproštění vozidla
• Uschování vozidla
• Proplacení přenocování v hotelu pro celou posádku vozidla
• Uhrazení nákladů na pokračování v cestě
• Poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy

Jednotlivé pojišťovny nabízejí základní balík k havarijnímu pojištění nebo povinnému ručení. Každá konkrétní složka v rámci asistenčních služeb má svůj vlastní limit plnění a další podmínky, které jsou specifikovány v pojistné smlouvě. Pojišťovny poskytují asistenční služby v oblasti cestovního pojištění a pojištění motorových vozidel prostřednictvím smluvních partnerů. Některé asistenční služby disponují i vlastní sítí lékařů, zdravotnických zařízení, servisních opraven apod. Asistenční služby jsou často rozdělovány pro Českou republiku a do zahraničí. Liší se rozsahem služeb a limity pojištění. Asistenční služby fungují nonstop 365 dní v roce a 24 hodin denně.

Bezeškodní průběh

doba pojistníka u pojistitele, za kterou nezpůsobil žádnou nehodu nebo škodnou událost u povinného ručení nebo havarijního pojištění.

Bolestné

je náhrada bolesti jakožto nemajetkové újmy na zdraví spočívající v tělesném i duševním utrpení. Náhrada se poskytuje v penězích. Dříve se výše bolestného určovala podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. (resp. před ní podle vyhlášky č. 32/1965 Sb.), kdy byl po ustálení zdravotního stavu zpracován posudek, ve kterém lékař podle první nebo třetí přílohy náhradové vyhlášky stanovil celkové bodové ohodnocení bolesti způsobené škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků, a to v její akutní fázi. Výše peněžní náhrady pak z tohoto ohodnocení částečně přímo vyplývala, protože hodnota jednoho bodu činila 120 Kč. V soudním řízení nicméně mohla být ještě korigována jejím několikanásobným navýšením. V souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva byla náhradová vyhláška zrušena a od 1. ledna 2014 už výše bolestného závisí podle § 2958 občanského zákoníku jen na úvaze soudce. Zákon zde stanoví pouze kritérium, aby výše peněžité náhrady plně vyvážila vytrpěné bolesti, případně aby byla stanovena podle zásad slušnosti. Nejvyšší soud nicméně v zájmu zachování právní jistoty a očekávatelnosti soudního rozhodování podle § 13 občanského zákoníku připravil metodiku, která stanoví podrobný postup pro výpočet.

Bonus

sleva ve formě snížení cen pojistného nebo zvýšení obchodní slevy. Může mít různé podoby (u povinného ručení rozlišujeme Bonus a Malus) U Bonusu klient získává větší slevy na pojistném. U Malusu se pojistné zvyšuje. 

Časová cena

je cena dané věci v době pojistné události, přičemž se přihlíží na opotřebení a zhodnocení. Nejčastěji likvidátor shlédne stejnou poničenou věc (např. televizor) a zjistí že již nestojí 20tis.Kč ale 10tis.Kč. V případě pojistné události, je pak vyplácena časová cena = 10tis.Kč.

Česká kancelář pojistitelů (ČKP)

je profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). ČKP byla zřízena jako právnická osoba zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Od 1. ledna 2009 vymáhá ČKP příspěvky nepojištěných do garančního fondu, tuto povinnost zavedla novela výše uvedeného zákona.

Česká národní banka (ČNB)

je centrální banka České republiky[a orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi.[1] Má postavení veřejnoprávního subjektu. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu s ním určuje měnovou politiku, vydává bankovky amince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Dále provádí činnost podle zákona o ČNB a dalších právních předpisů.

Denní odškodné za úrazy

patří do neživotního pojištění (anglicky General insurance nebo Non-life insurance) a je to souhrnný název pro všechna odvětví pojištění, která nespadají pod životního pojištění. Patří sem především veškeré pojištění majetku, dále úrazové pojištění osob a v neposlední řadě i pojištění odpovědnosti za škodu. Uzavření některých pojištění může být nařízeno zákonem. Klient dostane vyplaceno odškodné za každý den úrazu. Na výběr má většinou dle pojistné smlouvy o zpětné nebo nezpětné proplácení od určitého dne.

Havarijní pojištění

(často označováno pojišťovnami jako kasko nebo all risk). Na rozdíl od povinného ručení, tedy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se jedná o dobrovolné smluvní pojištění. Základní pojištění se sjednává pro minimalizaci rizik na vozidle či jeho části pro pojistná nebezpečí typu havárie, odcizení, vandalismu či živelních události (označováno jako All Risk) nebo pouze pro ochranu některých z výše uvedených (např. pouze havárie či pouze odcizení). V pojistných podmínkách či v samotné pojistné smlouvě nalezneme případy, pro které toto pojištění platí. Klient má na výběr z různých forem spoluúčasti (většinou 0%; 1%; 5%; 10% apod.)

Hospitalizace v nemocnici

V připojištění hospitalizace v nemocnici následkem úrazu nebo hospitalizace v nemocnici z jakýchkoliv příčin se vyplácí denní dávka za dny, které pojištěný stráví v nemocnici. Díky těmto finančním prostředkům si můžete zajistit nadstandardní nemocniční péči, sjednat pomoc v domácnosti v době své nepřítomnosti nebo pomoci své rodině s cestovními náklady při návštěvách v nemocnici.

Indexace

automatické navyšování pojistných částek s navyšováním pojistného. (většinou vázáno na zvýšení rizik, aktuální životní situaci, vývoj inflace, apod.

Karenční lhůta

nebo také karenční doba je pevně stanovená doba, která díky zvláštní právní úpravě musí uplynout, aby nastala určitá právní skutečnost, jež by jinak nastala dříve.

Likvidátor

Likvidátor pojistné události, zaměstnanec pojišťovny prošetřující škody jejích klientů a navrhující jejich odškodnění.

Malus

zvýšení pojistného (pojistná penalizace) uplatněné v souvislosti s opakovanou nebo nadměrnou pojistnou událostí, kterou zavinil pojistník, opak bonusu. Za každou pojistnou událost jde pojistníkovi na vrub do „mínusu“ 24 měsíců – malus.

Nadpojištění

je stav, kdy je předmět pojištěn na vyšší částku, než je jeho vlastní hodnota. V případě pojistné události pak lze pojistné plnění (tedy náhradu od pojišťovny) stanovit nejvýše rovnu škodě, tedy skutečné (reálné) hodnotě pojišťovaného předmětu, a to bez ohledu na míru přeplácení pojistného.

Nahlášení a likvidace pojistné události

každou vzniklou pojistnou událost je pojištěný povinen v co možná nejkratším čase ohlásit pojistiteli (pojišťovně), po kterém žádá vyplacení pojistného plnění. Obecně to je dáno v § 14 zákona o pojistné smlouvě; konkrétně tuto povinnost upravují všechny pojišťovny ve svých pojistných podmínkách. Důkazní břemeno, tedy povinnost prokázat, že došlo k pojistné události, má pojistník a pojištěný. Pokud by některý z nich podal nepravdivé vysvětlení nebo některé podstatné údaje zamlčel, mohlo by jít o pojistný podvod podle § 250a trestního zákona.
Pojišťovna je povinna bez odkladů zahájit šetření. Není-li určeno jinak, musí toto šetření skončit do 3 měsíců. Nemůže-li tak učinit, musí oznámit pojištěnému důvody důvody, proč to není možné. Na jeho žádost mu musí vyplatit přiměřenou zálohu (to však jen za předpokladu, že je jisté, ze existuje právo na pojistné plnění, ale nelze zatím zjistit jeho výši). Po skončení šetření je pojišťovna povinna sdělit jeho výsledky oprávněné osobě (obvykle pojištěnému). Forma tohoto sdělení není předepsána, ale obvykle se však výsledky šetření sdělují písemně.

Nová cena

je cena, za kterou lze postavit nebo koupit danou věc v daném regionu v aktuální době. Zboží stejného účelu a stejného druhu. Po většinu případů tato cena roste a liší se – stoupá.

Obecná cena

 je cena, určená v daném místě a čase za jakou věci dosáhnout při jejím prodeji.

Obmyšlený

je pojem jednak z pojišťovnictví, kde označuje příjemce plnění, pokud jím není pojistník (typicky při životním pojištění) a jednak z oblasti správy cizího majetku, kde označuje beneficienta, někoho, kdo má prospěch z majetku, který spravuje jiný. V pojišťovnictví je obmyšlený termín, který označuje osobu, která není pojištěným, a přesto je oprávněná k příjmu pojistného plnění. Je obvykle uvedena v pojistné smlouvě životního pojištění. Obmyšlený může být v pojistné smlouvě výslovně uveden nebo může být uveden pouze formou příbuzenského vztahu např. syn nebo manželka. Není-li obmyšlený v pojistné smlouvě přímo uveden, je určen zákonem. Obmyšlených osob může být v pojistné smlouvě uvedeno více a pojistník může dokonce stanovit i poměr, jakým si obmyšlené osoby rozdělí případný příjem pojistného plnění. Například pojistná smlouva pro případ smrti pojištěného uvádí někoho z pozůstalých, jenž má nárok na příjem pojistného plnění – tato osoba se označuje jako obmyšlený.

Odbytné neboli odkupné

je finanční částka, na niž má nárok ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, a to na základě žádosti o zrušení životní (IŽP nebo KŽP) při splnění pojistných podmínek. Výplatou odbytného pojištění zaniká. Pojistník je u odbytného vždy značně znevýhodněn, neboť je mu krácena část pojistného, kterou v průběhu let na pojistnou smlouvy uhradil. Při zrušení životní pojistné smlouvy odbytným je nutné i pamatovat na přiznání klienta u FÚ, pokud si tuto pojistnou smlouvu dával do daňového přiznání a snižoval si tím základ daně.

Plnění

znamená - pojistné plnění, vyplacení pojistky pojištěnci

Podpojištění

je stav, kdy je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota. V případě pojistné události pak bude pojistné plnění (tedy náhrada od pojišťovny) stanovováno ve stejném poměru ke škodě, v jakém byla částka, na níž bylo pojištění sjednáno, ke skutečné (reálné) hodnotě pojišťovaného předmětu. Pro předcházení podpojištění (ale i nadpojištění) je třeba pojistnou částku, která je uvedena v pojistné smlouvě, pravidelně porovnávat s aktuálním stavem předmětu a průběžně pojistnou částku ve smlouvě upravovat.

Pojistitel

jedná se o pojišťovnu

Pojistná částka

je nejvyšší finanční částka, jež může být vyplacena, dojde-li k pojistné události. Hodnota této částky je sjednána při uzavírání pojistné smlouvy a je v této smlouvě uvedena.

Pojistná smlouva

je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Pojistná událost

je nahodilá událost, při které vzniká nárok na pojistné plnění. Její nahlášení (a případné doložení, že se jedná skutečně o pojistnou událost) je povinností pojištěného. Po nahlášení zahajuje pojišťovna tzv. likvidaci pojistné události, při které likvidátor posoudí nárok na pojistné plnění a vyčíslí škodu. Je-li nárok uznán, vyplatí pojišťovna pojištěnému nebo poškozenému pojistné plnění.

Pojistná událost - 2

se liší v závislosti na druhu sjednaného pojištění. Například v případě životního či úrazového pojištění se může jednat o úraz (bez či s trvalými následky) nebo o smrt. U pojištění motorových vozidel se jedná zejména o dopravní nehody. U dopravních nehod je v některých případech nutno přivolat policii; jedná se o případy uvedené v zákoně č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, především jde o nehody se zraněním zúčastněné osoby. Po nahlášení pojistné události probíhá likvidace pojistné události pojišťovnou, během které je posuzován nárok klienta na pojistné plnění. Likvidace zahrnuje zpravidla i fázi šetření, která má za úkol zjistit, zda a do jaké míry se oznámení pojištěného zakládá na pravdě.

Pojistné podmínky

je dokument, který obsahuje důležité smluvní podmínky vztahující se k pojištění: především na jaké pojistné události se pojištění vztahuje, jaký je rozsah náhrady v případě škody (obvykle závisí na okolnostech a dalších podmínkách), kdy a jak může pojištění zaniknout apod. Pojistné podmínky vydávají pojišťovny a platí pro určitý typ pojištění: buď pro konkrétní pojistný produkt (např. tzv. povinné ručení), nebo pro celé pojistné odvětví (v tomto případě pojištění motorových vozidel). Jsou součástí pojistné smlouvy. Existence pojistných podmínek je povinná a vychází ze zákona o pojistné smlouvě. I když pojišťovna stále nabízí konkrétní typ pojištění (např. pojištění domácnosti), může po několika letech (zřídka měsících) vydat novou variantu všeobecných pojistných podmínek, kterými upravuje podmínky pojištění podle vývoje pojistného trhu. Pokud se např. zvýší počet krádeží vloupáním do sklepů, může na to pojišťovna reagovat tak, že v nové verzi pojistných podmínek bude pro výplatu náhrady (pojistného plnění) požadovat, aby byl sklep zabezpečen kvalitnějším a odolnějším zámkem. Na již uzavřené smlouvy však nemá nová verze pojistných podmínek vliv. Pojistné podmínky jsou podle zákona nedílnou součástí smlouvy a proto se pojištění stále řídí těmi podmínkami, které k ní byly přiloženy, resp. které platily v době, kdy byly smlouva uzavřena. Uvádí to i zákon o pojistné smlouvě, který v § 4 říká, že bez souhlasu pojistníka nelze pojistné podmínky měnit.

Pojistník

fyzická nebo právnická osoba, která hradí pojistné a může být současně i pojištěna a uzavřela smlouvu s pojistitelem

Pojistný podvod

je jednání, kterého se dopouštějí fyzické nebo právnické osoby za účelem získání výhody nebo obohacení se na úkor pojišťovny. V České republice, stejně jako v zahraničí, se jedná o trestný čin, jehož skutková podstata je obsažena v § 210 trestního zákoníku. Pojistného podvodu se dopustí každý, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo uplatnění nároku na pojistné plnění uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, nebo úmyslně vyvolá pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. Za toto jednání může být viník potrestán zákazem činnosti, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, popřípadě odnětím svobody s trestní sazbou do výše 10 let. Boj proti pojistnému podvodu, který je považován za velmi nebezpečnou formu trestné činnosti zejména pro svoji kvalifikovanost a výskyt jak v oblasti obecné kriminality, tak v oblasti hospodářské kriminality, je zásadní pro celou společnost, neboť neodhalené pojistné podvody vedou ke zhoršení celkového škodného průběhu pojištění s přímým dopadem na výši pojistného všech klientů pojišťoven.

Povinné ručení aneb pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

též povinné ručení, je povinně smluvní pojištění odpovědnosti, jehož základním účelem je pojistná ochrana zdraví a majetku třetích osob, kterým byla způsobena škoda zapříčiněná provozem vozidla. Podmínky sjednávání a plnění pojistné smlouvy v ČR upravuje zákon č. 168/1999 Sb., jenž mj. stanoví, že povinné ručení musí být uzavřeno pro každé vozidlo, které je provozováno na pozemní komunikaci včetně vozidel, která jsou pouze ponechána na pozemní komunikaci. Jako profesní organizaci pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tento zákon zřizuje Českou kancelář pojistitelů.

Povinné ručení aneb pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

, též povinné ručení, je povinně smluvní pojištění odpovědnosti, jehož základním účelem je pojistná ochrana zdraví a majetku třetích osob, kterým byla způsobena škoda zapříčiněná provozem vozidla. Podmínky sjednávání a plnění pojistné smlouvy v ČR upravuje zákon č. 168/1999 Sb., jenž mj. stanoví, že povinné ručení musí být uzavřeno pro každé vozidlo, které je provozováno na pozemní komunikaci včetně vozidel, která jsou pouze ponechána na pozemní komunikaci. Jako profesní organizaci pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tento zákon zřizuje Českou kancelář pojistitelů.

Promlčení

datum vzniku pojistné události má vliv na promlčení práva na pojistné plnění. Pro promlčení v občanských sporech platí obecně tříletá promlčecí doba podle § 101 občanského zákoníku. Zákon o pojistné smlouvě v § 8 tuto lhůtu ponechává s výjimkou životního pojištění, kdy ji prodlužuje na 10 let. Pro všechny případy navíc stanovuje, že promlčecí doba začíná běžet za 1 rok po pojistné události. Cílem prodloužení promlčecí doby v případě životního pojištění je posílení ochrany spotřebitele pro případy, kdy je pojistná smlouva zejména pro případ smrti sjednána ve prospěch někoho dalšího (v pojistné terminologii tzv. obmyšleného), kterému nemusela být ihned známa existence smlouvy nebo pojistné události (smrti), a nemusel tedy vědět o svém právu na pojistné plnění.

Regrese

nebo regres (lat. regressus, od regredior, ustupuji) obecně znamená pohyb zpět, ústup, návrat. Opačným termínem je progres, pokrok. Regres v právu označuje právo na náhradu plnění, které bylo poskytnuto za jinou osobu, jež byla jinak povinna plnit, např. v případě ručení. Tak například v oblasti zdravotního pojištění se jako regresy označují peněžní náhrady za již poskytnutou zdravotní péči a léčiva, které zdravotní pojišťovna dodatečně vymáhá na tom, kdo autonehodu, pracovní úraz, onemocnění či poranění svým trestným činem nebo jinak prokazatelně zavinil.

Spoluúčast

v daných pojistných smlouvách může klient sjednat výši spoluúčasti. (1%; 5%; 10% apod.) a sjednává se pro případ zlevnění pojistného. Klient však u pojistné události a nahlášené pojistné škodě nedostane celou výši pojistného plnění, nýbrž částku sníženou o tuto spoluúčast.
 

Storno smlouvy

předčasné ukončení smlouvy.

Škodná událost

od pojistné události je třeba odlišovat pojem škodní událost. Tou je podle § 3 zákona o pojistné smlouvě skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Škodní událost tedy sama o sobě nemusí být pojistnou událostí; teprve pokud odpovídá pojistným podmínkám se z ní pojistná událost stane. Nastala-li škodní událost, např. vykradení sklepa, je třeba z pojistných podmínek příslušejících k pojistné smlouvě zjistit, zda se toto pojištění na vykradení sklepa vztahuje (přesněji, zda je pojištěním tato škodní událost kryta). Pak je třeba ověřit ještě většinou „triviální“ okolnosti, např. zda pojištění nezaniklo (např. uplynutím dohodnuté doby nebo nezaplacením pojistného). Teprve potom se ze škodní události stane pojistná událost a vzniká výše citovaná „povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Trvalé následky

o plnění pro trvalé následky musí pojištěný zažádat, a to většinou po uplynutí určité lhůty ode dne způsobení úrazu. Na základě posouzení zdravotního stavu lékařem jsou pojištěnému uznána určitá procenta trvalých následků, podle nichž vyplatí pojišťovna pojistné plnění. Největší vliv na konečnou sumu má posouzení lékaře. Pojišťovnám většinou nestačí lékařská zpráva od lékaře, který zraněného poškozoval ani zpráva praktického lékaře. Pojišťovny mají své smluvní lékaře, kteří úraz hodnotí individuálně případ od případu. Hodnotí se zdravotní stav při uznávání trvalých následků (po dvou, třech letech), nehodnotí se stav bezprostředně po úraze na to je určeno pojištění tělesného poškození způsobené úrazem.

Vinkulace

čili vinkulování (z lat. vinculum, pouto) znamená jakési „zamčení“, omezení dispozičního práva např. u vkladů, úvěrů, pojistného plnění nebo u cenných papírů. Disponování s nimi může být vázáno na heslo, souhlas třetí osoby, omezeno jen pro určitý účel a podobně. Zrušení (uvolnění) vinkulace se nazývá devinkulace. Vinkulace pojistného plnění ve prospěch třetí osoby znamená, že v případě pojistné události je pojistné plnění vyplaceno třetí osobě.

Vstupní věk

věk pojištěného, zjištěný jako rozdíl mezi rokem vzniku pojištění a rokem narození pojištěné osoby

Výpověď pojistné smlouvy

klient má právo pojistnou smlouvu vypovědět do dvou měsíců po jejím uzavření. Výpovědní lhůta činí 8 dní. Pojistník může pojistnou smlouvu vypovědět písemně nejméně 6 týdnů před koncem každého pojistného období, nejdříve však poté, kdy bylo zaplaceno pojistné alespoň za jeden rok. Pojistitel může od smlouvy odstoupit v případě, že zjistí nepravdivé či neúplné zodpovězení písemných dotazů. Právo odstoupení může pojistitel uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy tuto skutečnost zjistil. Některé pojišťovny požadují u výpovědi úředně ověřené podpisy pojistníků.

Zelená karta

od 1. ledna 2009 je zelená karta jediným mezinárodně platným dokladem o zrízení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 137/2008 Sb.). Tzv. povinné ručení vzniká na základě uzavřené pojistné smlouvy. Ihned po sjednání pojištění vystaví pojišťovna zelenou kartu, která slouží k prokazování sjednaného povinného ručení v České republice i v zahraničí. Každý řidič je povinen mít kartu u sebe. Jestliže není tento doklad schopen na požádání předložit příslušníkům policie ČR, může být na místě finančně penalizován blokovou pokutou ve výši 1500–3000 Kč. Potvrzení o zaplacení povinného ručení není dokladem o povinném ručení, a proto jej řidič nemusí mít u sebe.[5] Zelená karta obsahuje informace o stavu vozidla a registrační značce. Případné změny stavu vozidla musí být nahlášeny pojišťovně a následně musí být vystavená nová zelená karta. Všechny země, ve kterých platí zelená karta, jsou vyznačeny na zadní straně dokladu.